Bez komentáře

M8ma se se mnou nebaví, píše mi dopisy.

Andy,

Jak je vidět naše komunikace asi opravdu není možná, ty máš pocit, že Ti nesmírně ubližuji, že si porblémy stále vymýšlím ale byla bych ráda kdyby si se na náš problém podívala třeba taky mýma očima. Nejsem určitě v¨zorová máma, opičí láska mi nebyla dána a ani o to nestojím. Měla jsem představu, že když zůstaneme samy dvě, tak si vzájemně  vyhovíme a náš život bude probíhat v pohodě. Praxe ale bohužel ukázala, že jsem byla velmi naivní a skutečnost je diametrálně jiná. Jsem vcelku ochotná dělat určité věci sama a taky je dělám ale Tvůj odpor k jakékoliv sebemenší pomoci mě absolutně znechutil. Nepamatuji kdy si mi naposledy šla s něčím pomoct aniž bych neslyšela: teď né až potom, až zítra a stejně je to zbytečné a spoustu jiných keců, u nákupu to pokaždé skončí hádkou, protože je ode mě dost drzé chtít aby si se zúčastnila výběru- jíst doma přeci stejně nechceš maximálně vyluxuješ lednici ale to tam musí být jenom samé chuťovky (ale i ty musím nakoupit sama) jakmile je to něco obyčejnějšího tak si toho ani nevšimneš a jak sama dobře víš končí to v popelnici, protože já to sama nezvládnu sníst – pro dva lidi nadvakrát ale sama to jím tři dny což mě taky nebaví. TAk na takovéhle hospodaření už skutečně a už jsme Ti několikrát vysvětlovala, že pokud chceš něco hezkého na sebe nebo jet na hory, kredit na telefon a další "nezbytné" věci tak na to můžeš ušetřit jedině na jídle. Každý si může vyskakovat jen do výše svého platu.!!! Ty ale svačiny z domova necháváš někde zplesnivět nebo je v lepším případě někde zahodíš abych to neviděla a jdeš si koupit něco lepšího. Pokud jsi se tedy rozhodla, že pití a jídlo, které by se dalo pořídit za třetinovou cenu tě není hodno a musíš si kupovat lepší pak velice rychle zjistíš, všechny výše zmíněné věci jsi si "projedla" a nemůžeš čekatm že i když jsem stará a nemám velké potřeby, tak se všeho vzdám a nacpu všechno do tebe. Nechci mluvit jen o penězích na těch jsem nikdy nelpěla ale bohužel je člověk k životu potřebuje a nemíním zůstat úplně na dně a žít z ruky do huby jako to dělají některé naše příbuzné. Spíš mi vadí, že očekáváš, že to udělám a budu plnit veškerá Tvá přání ale čeho se za to dočkám? (ozdobné písmo, je zde) Nelez mi do pokoje, do koupelny, do..... nechtěj ode mě s čímkoli pomoct a když tak musíš hezky poprosit a co hlavně, nechtěj ode mě abych se s Tebou bavila, protože na to mám jiné příjemnější lidi a nebo doma počítač a s Tebou se bavit nebudu- (Konec ozdobného písma), (větší písmo)  - což taky důsledně dodržuješ.

TAk to Ti otevřeně říkám, že se mi to vůbec nelíbí připadám si že jako člověk mám pro Tebe cenu jen na práci aby byly peníze, doma aby si měla vypráno atd. ale který tě nesmí obtězovat prací a nedej bože, že by měl potřebu si s tebou povídat nebo se ti svěřovat se svými starostmi nebo radostmi nebo se radit o čemkoli týkající se bytu, chalupy apod. V soužití dvou lidí ať je to rodičovské nebo partnerské nejde aby jeden jenom bral a nic za to nedával ( nemluvím teď o penězích ) to musí zákonitě skončit krachem. K tomu právě dochází u nás dvou, protože ty nejsi ochotna vidět nic jiného než svoje problémy, svoje křivdy, svoje potřeby.

I když je mi to moc líto a víš moc dobře, že Tě mám moc ráda a vždy jsem se snažila pokud to bylo možná Ti ve všem vyhovět nechci ze sebe nechat dělat nemyslící tupou ovci na plnění Tvých přání bez bároků na slušné zacházení.   Záleží jenom na Tobě jak se bude náš vztah dál vyvíjet ale pokud budeš i nadále neochotná slevit ze své lenosti a sobeckého chování mám obavy, že spolu sice budeme bydlet ale rozhodně se nebude moci mluvit o vztahu máma- dcera. Chtěla bych být mámou ale chtěla ybch mít i pocit, že mám dceru a né líného, sobeckého příživníka. BUdu se opakovat ale měla by si se naučit, že jakýkoli vztah je o tom umět se rozdělit o to dobré i o špatné ale ty se to zatím nemáš chuť učit (alespoň vůči mě) Já vím, že se všeobecně považují rady rodičů jako kecy a zastaralé ponaučování ale bohužel každý přijde do stádia, že si řekne- měl/a pravdu proč jsem neposlechla. Vím, že se nezačneš okamžitě chovat podle mých představ ale kdyby si alespoň něco z toho co ti říkám připustila (aspoň sama por sebe) určitě ti to v budoucnu ušetří zbytečné problémy. Vzpomeň si na tátu jak si s ním nesouhlasila když tvrdil, že jenom ta jeho pravda je správná- tak se tak sama nechovej !!!.

Volím tento způsob komunikace protože v přímémkontaktu mě nenecháš mluvit, nebo gramasami a svými poznámkami mě vytáčíš ke stropu, že nejsem schopna rozumně uvažovat a nebo odejdeš.